Průměrný hodinový výdělek (PHV)
PREMIER vypočítává automaticky bez nutnosti zásahu uživatele, vždy k prvnímu dni nového kalendářního čtvrtletí. Průměry si můžete zobrazit ve zpracování mezd - viz obrázek.
| Obsah | ||||
|---|---|---|---|---|
|
| Vyhledávání ve stromu stránek |
|---|
Pravděpodobné průměry
Při zobrazení průměrů uvidíte také barevně zvýrazněné ty zaměstnance, kteří mají pro zobrazené období pravděpodobný průměr (neodpracovali 21 dnů) - tyto průměry jsou podbarveny zeleně - tyto pravděpodobné průměry si vždy zkontrolujte. Pro zjednodušení práce si můžete seřadit zaměstnance podle "popisu průměru" tak, že kliknete na políčko "popis typu PPD" - tak se vám jednotliví zaměstnanci seřadí podle druhu průměru a všechny zaměstnance s pravděpodobným průměrem budete mít pod sebou. U pravděpodobných průměrů PREMIER postupuje tak, že nejprve dohledává, zda je u daného zaměstnance v personalistice - mzdových údajích - pro daný kvartál ručně zadaný pravděpodobný průměr,
pokud takovýto ručně zadaný průměr nenajde, pak postupuje podle postupu zadaného v globálních předvolbách pod záložkou "mzdy".
Přímo ve mzdových údajích v nastavení zaměstnance zadáte pravděpodobný průměr takto:
| Informace | ||
|---|---|---|
| ||
Ručně zadaný pravděpodobný průměr má platnost pouze do konce kalendářního čtvrtletí, pro které byl takto ručně zadán. Po uplynutí daného čtvrtletí v případě, že by opět vznikla potřeba použít pravděpodobný průměr, a vy byste ručně nenastavili pravděpodobný průměr pro toto nové období, by PREMIER postupoval v souladu s nastavením v globálních předvolbách, tj. stanovil pravděpodobný průměr sám automatickým propočtem podle způsobu zadaného v globálních předvolbách - v příkladu uvedeném výše tedy výpočtem ze mzdového výměru (v případě měsíční mzdy by měsíční mzdu ze mzdového výměru dělil průměrným počtem hodin v měsíci, v případě hodinové mzdy použil tuto hodnotu). Pokud by pro vás tento způsob výpočtu (automatického) byl nevyhovující (např. mzdy se u vás skládají s několika složek, které nejsou součástí mzdového výměru a proto by způsob výpočtu pravděpodobného průměru ze mzdového výměru zaměstnance poškozoval), zvolte v globálních předvolbách raději způsob dohledání nejbližšího vypočteného průměru nebo ruční zadání (pouze v případě, že by PREMIER takovýto nejbližší vypočtený průměr nedohledal /v žádném z předchozích kvartálu by nebylo odpracováno 21 dnů/, pak by se PREMIER opět vrátil k automatickému výpočtu ze mzdového výměru). |
Na začátku každého kvartálu je proto vždy vhodné zkontrolovat pravděpodobné průměry u všech zaměstnanců, kteří neodpracovali potřebný počet směn (viz kapitoly výše) a v zobrazení průměrů si je v případě, že je potřebujete opravit, opravit a uložit - po uložení se vám změní jejich podbarvení - viz barevné čtverečky a jejich popis v přehledu průměrů v dolní části sestavy vlevo. Ruční oprava, kterou jste provedli a uložili v přehledu průměrů, se vám uloží i v personalistice a uvidíte ji tak v historii pravděpodobných průměrů.
| Informace |
|---|
Ve mzdovém nastavení zaměstnance si můžete u těch mzdových položek (odměn), které se u zaměstnance pravidelně vyplácejí (tedy mají se chovat se jako součást mzdového výměru - např. osobní hodnocení, pravidelné měsíční odměny) zaškrtnout možnost "zahrnovat do mzdového výměru" - v tom případě bude PREMIER pro automatický výpočet pravděpodobného průměru ze mzdového výměru zahrnovat i tyto složky. Podmínkou ovšem je, že tyto složky budou ve mzdovém nastavení zaměstnance zadány konkrétní částkou (ne např. procentem ze základní mzdy). |
Průměrnému hodinovému výdělku u zaměstnanců v případě, že přecházíte do zpracování mezd v PREMIERU z jiného SW je věnována speciální kapitola 1.2.2. Přechod do PREMIERA z jiného SW
Navýšení vypočtených průměrů, které jsou nižší než minimální
Pokud při výpočtu průměrů nastane situace, kdy je vypočtený průměr nižší než minimální (aktuální zvláště při přechodu z roku do roku, kdy se minimální mzda skokově navyšuje), PREMIER porovnává vypočtené průměry s minimálním hodinovým tarifem platným pro dané období - v případě, že zjistí rozdíl - u všech propočtů, kde se PHV používá, pracuje s průměrem navýšeným do minimálního (v sestavě průměrů jsou již tyto navýšené průměry zobrazovány jako "navýšené do minima"). Způsob navýšení se váže na skupinu prací nastavenou ve mzdovém výměru zaměstnance - viz obrázek. Pokud u zaměstnance skupinu prací nemáte zadanou, PREMIER navyšuje průměry pouze do hodnoty platné pro první skupinu (PREMIER při navyšování respektuje také to, že má zaměstnanec pracovní dobu např. 37,5 hodin týdně a PHV zde navyšuje do přepočtené minimální hodnoty), a to u složek mzdy placených PHV na hodinou nejnižší úroveň, v případě potřeby výpočtu měsíčního PHV - např. u odstupného nebo u potvrzení mzdy pro účely podpory v nezaměstnanosti navyšuje na měsíční nejnižší úroveň.
SLOŽKY MZDY ZA OBDOBÍ DELŠÍ NEŽ JEDNO ČTVRTLETÍ PŘI VÝPOČTU PRŮMĚRU
Pokud měl zaměstnanec zpracované mzdy, ve kterých měl vyplacenou roční nebo pololetní odměnu (kódy mzdových položek 380 - roční odměny a 381 - pololetní odměny), pak při výpočtu průměru PREMIER z těchto složek do mzdy za odpracovaný čas započte jenom poměrnou část - u pololetní odměny polovinu, u roční odměny čtvrtinu - tuto část dále přepočítává koeficientem stanoveným takto: odpracovaná doba v rozhodném období/fond pracovní doby za rozhodné období - pokud by díky přesčasům zaměstnanec odpracoval více než činí jeho fond pracovní doby v daném rozhodném období, maximální výše koeficientu bude činit vždy 1. (Např. v září roku 2016 byla zaměstnanci vyplacena roční odměna ve výši 20000, ve 4. kvartále zaměstnanec odpracoval 560 hodin, ale fond pracovní doby činil 520 hodin - do průměru pro 1. kvartál roku 2017 mu bude z roční odměny započtena částka 5000 Kč - tedy 1/4 z 20000. Naopak v případě, že tento zaměstnanec odpracoval ve 4. čtvrtletí 2016 pouze 256 hodin, pak bude čtvrtina roční odměny přepočtena koeficientem 256/520=0,4923 a ke mzdě za odpracovaný čas mu bude přičtena z roční odměny poměrná část jedné čtvrtiny, a to ve výši 5000x0,4923=2462 Kč).